Město Jevišovice

Znak: V modrém štítě hradba s prázdnou branou, černou vytaženou mříží a dřevěnými vraty přirozené barvy na černých závěsech. Z hradby vyrůstají tři věže, prostřední vyšší okrouhlá s renesančním arkýřem se stříškou a kopulovitou střechou, krajní věže se dvěma obloukovými okny a valbovými střechami. Vše zlaté, kvádrované, střechy červené zakončené zlatými makovicemi, okna černá. Nad branou černo – stříbrně dělený štítek nahoře se dvěma stříbrnými břevny.

Jevišovice (německy Jaispitz) jsou město v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji, 16 km severozápadně od Znojma na řece Jevišovce. Žije zde přibližně 1 200 obyvatel. Díky zachovalé barokní zástavbě z 18. století bylo historické jádro města roku 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status města.

Krajina v okolí Jevišovic byla osídlena už od pradávna. První zmínka o tomto městu pochází z roku 1286, kdy město patřilo Bočkovi I. z Kunštátu. Později se Jevišovice staly centrem husitství na jihozápadní Moravě. Páni z Kunštátu sídlo drželi až do svého vymření po meči v roce 1587, kdy jej dědička Kateřina odkázala knížatům z Minsterberka. V jejich vlastnictví byl zámek opět až do vymření tohoto rodu v roce 1649. Císař pak zámek i s panstvím prodal v roce 1649 Ludvíku Raduitovi de Souches, proslulému jako obránci Brna proti Švédům (v regionu známý mj. jako zakladatel poutní kaple v nedalekých Hlubokých Mašůvkách). V 18. a 19. století patřily Jevišovice původně španělské šlechtické rodině Ugartů. Ugartové své hlavní sídlo přenesli do nového zámku, centrum městečka ale na vlastní náklady obohatili o stavbu kostela sv. Josefa a sýpku na náměstí.

Samotné Jevišovice byly vždy jazykově českým městem (roku 1880 zde žilo z 1237 obyvatel 1231 občanů české národnosti, roku 1930 z 1092 obyvatel 1053 občanů české národnosti), kde se dařilo nejrůznějším živnostem, řemeslům (existovalo zde 8 cechů) a spolkům (v roce 1898 došlo například k ustavení Sokola). Zajímavé je historické jádro města s budovami z 18. a 19. století a řada soch, převážně z 18. století (od roku 1990 městská památková zóna). V regionální historii byl významnou osobností starosta, ředitel školy a náčelník Sokola František Štursa (1882–1943), který byl jako organizátor odboje za druhé světové války umučen v Německu. Má pamětní desku na budově základní školy a jeho jméno nese i hlavní jevišovické náměstí. Nedaleko Jevišovic se nachází přehrada, vystavěná v letech 1894–1897 jako zábrana proti povodním, která patří k nejstarším ve střední Evropě.

zdroj: wiki


Kronika Národní školy 1938-1945

velikost souboru je 70 MB, chvilinku strpení prosím pro načítání

Kronika I.


Kronika Lidové školy 1940-1950

velikost souboru je 160 MB, chvilinku strpení prosím pro načítání

Kronika II.


Kronika obce 1922-1978

velikost souboru je 130 MB, chvilinku strpení prosím pro načítání

Kronika III.


Přílohy ke kronice obce 1988

velikost souboru je 37 MB, chvilinku strpení prosím pro načítání

Kronika IV.


Kronika ZDŠ 1949-1955

velikost souboru je 111 MB, chvilinku strpení prosím pro načítání

Kronika V.


Kronika Národní školy 1821-1905

velikost souboru je 264 MB, chvilinku strpení prosím pro načítání

Kronika VI.


Kronika Národní školy 1921-1938

velikost souboru je 170 MB, chvilinku strpení prosím pro načítání

Kronika VII.


Kronika Národní školy 1939-1953

velikost souboru je 163 MB, chvilinku strpení prosím pro načítání

Kronika VIII.


Kronika ZDŠ 1939-1945

velikost souboru je 157 MB, chvilinku strpení prosím pro načítání

Kronika IX.


Kronika živnostenské školy 1930-1939

velikost souboru je 147 MB, chvilinku strpení prosím pro načítání

Kronika X.


Kronika ZDŠ 1953-1958

velikost souboru je 150 MB, chvilinku strpení prosím pro načítání

Kronika XI.


Kronika ZDŠ 1958-1962

velikost souboru je 142 MB, chvilinku strpení prosím pro načítání

Kronika XII.


Vystřiženo z kronik:


Virtuální kronikář s umělou inteligencí zde