Znak: V modrém štítě srp přivrácený ke vztyčené listnaté větvi, obojí zlaté.
Obec Bohutice (německy Bochtitz) se nachází v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Bohutice leží na svahu a jsou obklopeny vinohrady. Kromě vína jsou známé také meruňkami, které se zde pěstují již mnoho let (dokonce zde byla vyšlechtěna odrůda známá jako Bohutická meruňka).
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1253 z jedné ze starých znojemských kronik. Vesnice je zde zmíněna prostřednictvím tehdejšího farního kostela Nanebevzetí Panny Marie, o který v té době pečoval farář Konrád z Bohutic.
Na počátku 14. století patřilo toto místo jako součást Obramického panství k Vyšehradské kapitule poblíž Prahy, která ho spolu s patronátními právy v Olbramovicích a vesnicích Lisnice a Zelovice prodala Jindřichu z Lipé (Heinrich von Leipa) na zámku Krumlov v roce 1321. Jindřich z Lipé však Bohutice za nedlouhou dobu pozbyl.
V roku 1346 byl feudálním pánem Bohutic Mikeš z Kyjovic (Miksik von Geiwic), který je toho roku prodal zemskému komturu z Řádu německých rytířů pro Čechy a Moravu, Stiboru Pflugovi a faráři Berchtoldu z Hostěradic. Bohutice byly v držení řádu ještě v roce 1359, protože v té době hostěradický komtur Johann prodal ženskému klášteru v Dalešicích dědičné lenní právo na Bohuticích. Navíc se podle Bohutic později pojmenovala rytířská rodina, která byla původem z Našiměřic. V roce 1448 Racek von Zborowitz zaregistroval svá vlastnická práva na Bohuticích.
Jiří Kusý z Mukoděl (Georg Kussy von Mukodiel) vlastnil panství v letech 1491 až 1500. V roce 1535 prodal český maršál Jan z Lipé (Johann von Leipa) svůj podíl na Bohuticích spolu s vesnicí a statkem, stejně jako s vesnicemi Ledce, Zelovice a zpustlé obce Vlčí keř (Wlcikeř) a Zalekovice Janu Kusému z Mukoděl. Jeho syn Matěj Kusý následoval jej jako vlastník, kolem 1542. Tento Matěj Kusý pak v roce 1545 dovolil anabaptistům (česky: novokřtěncům) usadit se v Bohuticích. V roce 1560 získal vesnici do vlastnictví Štěpán Kusý z Mukoděl, který v svojí poslední vůlí z roku 1576 odkázal panství svému synovi Vilémovi. V únoru následujícího roku Štěpán Kusý zemřel ve věku 42 let. Jeho náhrobní deska se nachází v katolickém kostele v Moravském Krumově.
Po Vilémovi přišel Jan (zvaný Hanuš) Kusý z Mukoděl. Čtrnáctého dubna 1597 vyhnal anabaptisty (česky novokřtěnce) z jejich statku a zabavil jim majetek, ti se však po roce vrátili. Nástupce Jana Kusého Vilém Kusý byl vůči nekatolíkům shovívavější a roku 1615 nechal pro své nekatolické poddané vybudovat za vsí evangelický kostel Všem Andělům v místech, kde později stála hájenka. Vilém Kusý z Mukoděl i jeho bratr Štěpán se tři roky poté účastnili protihabsburského stavovského povstání a proto byla 1. srpna 1619 obec zcela vypálena žoldáky generála Jindřicha Duvala Dampierra, majetek jim byl císařem Ferdinandem II. konfiskován a na konci roku 1620 byl jako správce Bohutic stanoven císařský poručík Michael von Althan.
V té době v Bohuticích zemřel Posel Slova z roku 1610, Konrad Blösi, dne 26. srpna 1621. Patého ledna 1622 byla vesnice vypleněna a dům anabaptistů (novokřtěnců) zapálen, anabaptisté byli nakonec vyhnáni.
V září 1627 daroval císař Ferdinand II. vesnici Bohutice s malým zámkem a k tomu také vesnice Zelovice, Vedrovice, Zábrdovice a Vlčí keř jezuitské koleji ve Znojmě.
Od roku 1657 byl dřívější evangelický kostel za vesnicí zanedbáván a nebyl využíván. V roce 1663 dala jezuitská kolej opravit kostelík na kopci za hřbitovem, aby se zde od roku 1664 konaly svaté mše. Desátého března 1673 přikoupili jezuité vesnici Babice od potomků brněnského královského soudce Georga Schillinga za 4075 rýnských florinů.
V roce 1709 vznesl farář z Olbramovic nárok na bohutický kostel. Olomoucký biskup však ponechal Bohutice v majetku jezuitské koleje. Po zrušení jezuitského řádu 21. července 1773 byl kostel odsvěcen. Místo něho byla postavena hřbitovní kaple. Na místě kostela byly postaveny větrné mlýny, které však byly prodány a zbořeny v roce 1850, stalo se tak kvůli častým škodám způsobeným bouřemi.
Obec byla po zrušení jezuitského řádu dána do správy státem vlastněného Studijního Fondu. V roce 1785 byla v obci založena škola a čtyři roky poté 15. října 1789 c. a k. Moravskoslezská státní komise pro prodej státních majetků dala Bohutice k dispozici Janu Topolanskému za roční dědičný pronájem 7508 florinů.
Po Topolanského smrti 16. června 1792 se jeho vdova Theresia provdala za Václava Petříčka. V roce 1803 už v Bohuticích stál pivovar a továrna na textil. Bohutické panství si Petříček ponechal i po smrti Theresie 31. prosince 1804, poté co se vyrovnal s ostatními dědici a 15. července 1805 se stal jediným majitelem bohutického zámku. V roce 1807 je doloženo, že místní školu navštěvovalo 70 dětí.
Po smrti Václava Petříčka 22. června 1825 zdědila vesnici jeho dcera Aloisie Petříčková. Ta se později provdala za správce svého majetku Josefa Seydela. V letech 1840 až 1850 se v Bohuticích těžilo hnědé uhlí. Ročně se vytěžilo na 10 000 tun hnědého uhlí. V roce 1843 měly Bohutice 576 obyvatel. V roce 1850 byl otevřen lom na kámen zvaný Císařská skála.
26. července 1856 vypukl v Bohuticích velký požár, který zničil 17 domů a 15 stodol s obilím. V 60. letech 19. století se obec stala samosprávnou a jejím prvním starostou se stal Josef Seydel. V roce 1864 začal Josef Seydel v Bohuticích stavět nový kostel Nanebevzetí Panny Marie. Dne 3. prosince 1866 byla finanční prokuraturou potvrzena Aloisia Seydel jako zákonná majitelka Bohutic. Manželskou smlouvou ze dne 14. prosince 1869 získal Josef Seydel polovinu majetku Bohutic. V roce 1868 získaly Bohutice napojení na železnici a rok poté byl nový kostel dostavěn.
V roce 1876 byla založena školní knihovna Josefem Seydelem, který jí věnoval 76 knih. Josef Seydel zemřel dva roky poté a jeho panství bylo oceněno na 82 792 rýnských guldenů. 1/6 vlastnictví obce Bohutice připadlo Heinrichovi Seydelovi, 2/6 Karlovi Seydelovi, 1/6 Rosalii Seydelové, 1/6 Marii Obsiegerové a 1/6 Henriette Mauerové. V roce 1882 dostala vesnická škola druhou učebnu a byl přidán učitelský byt. V roce 1889 byl založen dobrovolný hasičský sbor.
V roce 1906 byla základní škola rozšířena o další učebnu a rok poté byla otevřena nová budova školy. V roce 1909 Anna Seydelová koupila 5 podílů na vlastnictví panství, Rosalia Seydelová si svůj podíl ponechala. Obě sestry byly tedy spolumajitelkami panství. V roce 1910 byl založen tělocvičný spolek Sokol. V roce 1912 byla zahájena elektrifikace Bohutic, projekt byl však přerušen kvůli první světové válce. V letech 1914 až 1918 zemřelo v první světové válce 24 občanů Bohutic, památník padlých v první světové válce se nachází před kostelem.
Kronika I.
velikost souboru je 150 MB, chvilinku strpení prosím pro načítání
Kronika I.
Kronika II.
velikost souboru je 70 MB, chvilinku strpení prosím pro načítání
Kronika II.
Kronika III.
velikost souboru je 56 MB, chvilinku strpení prosím pro načítání
Kronika III.
Kronika IV.
velikost souboru je 156 MB, chvilinku strpení prosím pro načítání
Kronika IV.
Kronika V.
velikost souboru je 130 MB, chvilinku strpení prosím pro načítání
Kronika V.
Kronika VI.
velikost souboru je 130 MB, chvilinku strpení prosím pro načítání
Kronika VI.
Virtuální kronikář s umělou inteligencí zde